Sběr:
Šípky, oranžové až červeně zbarvené plody, sbíráme v době dokonalé zralosti (musí být jasně zbarvené a tvrdé), kdy je jejich obsah vitaminu C nejvyšší. To nastává většinou na přelomu září-října, kdy je ještě počasí slunné a suché. Pokud šípky přezrají, obsah vitaminu C opět poklesne.
Výhodou šípkových růží je, že pro nás nemusí být důležité, která je ta pravá. Ke sběru se hodí všechny druhy.
Šípky je však třeba dobře prosušit, jinak zplesniví. Suší se v tenkých vrstvách nejdříve na vzduchu a pak se dosouší umělým teplem do 50 stupňů.
Použití:
Proč nás šípek zajímá? Samozřejmě pro své plody, které obsahují vitamin C a mohou nám výborně posloužit v prevenci a léčbě chřipky.
Šípkový čaj je užíván jako celoroční zdroj vitamínu C, který zvyšuje obranyschopnost organismu proti infekčním chorobám a příznivě ovlivňuje některé enzymatické pochody. Má také účinky močopudné a potopudné.
Šípkový čaj:
připravíme tak, že necháme asi 10g rozdrcených šípků vyluhovat 1 hodinu v 0,5 litru studené vody. Pak přivedeme šípky ve vodě k varu a necháme je luhovat další čtvrthodinu. Před pitím výluh scedíme. Je také možné nechat šípky luhovat přes noc ve studené vodě a před pitím ohřát na teplotu přibližně 80o C. V žádném případě bychom šípky neměli dlouho vařit, protože pak dochází ke ztrátám vitaminu C. Také při delším stání a pobytem na světle přichází čaj o cenný vitamin
Mimo čajů lze ze šípků vyrobit velmi dobré víno či marmeládu nebo džem.
šípkové víno:
vyzkoušený recept na šípkové víno:
* 3 litry čerstvě natrhaných šípků
* 3 kg cukru
* 10 litrů vody
* 10 dkg droždí nebo sušené vinné kvasinky
Cukr se rozpustí ve vodě (k urychlení rozpouštění je možné vodu zahřát až k varu). Mezitím se šípky důkladně properou na cedníku nebo v kýblu a nasypou do demižónů. Roztok cukru ve vodě se nechá vychladnout (aby nepopraskaly skleněné nádoby a nezabily se přidané kvasinky) a přelijí se jím šípky v demižonech (plní se asi do 2/3). Uzavře se kvasnou zátkou a umístí středně vytápěné místnosti. Když pomine první hlavní bouřlivé kvašení, šípky klesnou ke dnu a obsah alkoholu stoupne (doporučujeme pravidelné kontroly a ochutnávání), tekutina se stočí do jiné nádoby. Ve druhé nádobě ještě bude pokračovat kvašení a proto se nesmí uzavřít pevnou zátkou, nejlepší je opět zátka kvasná. Je možno nádobu naplnit až po hrdlo, kvašení už není tak bouřlivé a netvoří se pěna. Zatímco ve druhé nádobě postupně dojde k oddělení kalu, zbytek šípků s kvasinkami je dobré zalít dalším sirupem z 2 kg cukru a 10 litrů vody. Sirup nesmí být horký. Vřele doporučujeme udělat i "druhák", bývá často lepší než "prvák". Dá se samozřejmě pokračovat dále, ale chuť postupně slábne. Po oddělení kalu ve druhé nádobě se čiré víno stočí do lahví. Kal se už do kvašení nevrací. Pokud je výrobci líto lihu v něm obsaženého, lze kalné víno ihned vypít (hezké zdůvodnění je obsah vitamínu B v kvasnicích).